"Autorita" není jen jedno číslo
Při hodnocení zdrojů se analyzuje kombinace několika signálů. Nejde o subjektivní úsudek, ale o technický proces vážení různých charakteristik. Tento graf ukazuje, jak se profil důvěryhodnosti může lišit podle typu zdroje. Zkuste si přepnout mezi různými příklady a sledujte, jak se vyvážení signálů mění.
Zvolte typ zdroje pro zobrazení jeho typického profilu autority.
Klíčové signály autority
Každý z následujících faktorů přispívá do celkového hodnocení. Prozkoumejte jednotlivé karty a zjistěte, co přesně znamenají a proč jsou důležité. Interaktivní příklady vám pomohou lépe pochopit rozdíly v praxi.
1. Odbornost a Specializace
Systém analyzuje, zda se zdroj dlouhodobě a do hloubky věnuje danému tématu. Specializovaný web má větší váhu než ten, který o tématu píše jen okrajově.
Příklad: Kde hledat informace o vzácné nemoci?
2. Citovanost a Odkazy
Umělá inteligence analyzuje, kolik jiných důvěryhodných stránek na daný zdroj odkazuje. Je to digitální ekvivalent akademických citací – zvyšuje relevanci.
Příklad: Který zdroj je více citovaný?
3. Typ a Pověst Domény
Vyhodnocuje se typ domény a její obecná reputace. Domény jako .gov (vládní) nebo .edu (vzdělávací) mají obecně vyšší vstupní důvěryhodnost díky přísnějším publikačním procesům.
Příklad: Která doména je obecně důvěryhodnější?
4. Objektivita Jazyka
Systém hodnotí, zda je text psán fakticky a neutrálně, nebo naopak silně emotivně a subjektivně. Neutrální jazyk má pro faktické dotazy vyšší váhu.
Příklad: Který text je objektivnější?
5. Aktuálnost a Údržba
Zjišťuje se datum publikace a případných aktualizací. V rychle se měnících oborech je novější informace často přesnější.
Příklad: Zdroj informací o kyberbezpečnosti?
6. Shoda s Ostatními Zdroji
Informace je porovnávána s tím, co uvádějí jiné, nezávislé a vysoce autoritativní zdroje. Shoda napříč zdroji zvyšuje jistotu o správnosti faktu.
Příklad: Ověření historického data.
Závěr: Syntéza signálů
Cílem tohoto komplexního hodnocení je co nejvíce se přiblížit objektivní realitě na základě dostupných dat. Nejde o preferenci určitých názorů, ale o systematickou snahu odlišit dobře prozkoumaný a ověřený obsah od dezinformací, zastaralých údajů nebo subjektivních názorů.